Co to znamená po přepočtení na počet
křesel? Platforma podle propočtů získá 226 křesel, PiS 156, LiD 50 a PSL 27
(poslední křeslo tradičně obsazuje německá menšina). Volební účast dosáhla
55,6%, což je nejvyšší číslo od roku 1991.
Západní Platforma,
východní PiS
Vítěz voleb dominoval především na západě a středu země, kde v řadě případů
získal nadpoloviční počet hlasů (v Gdaňsku dokonce přes 56 procent), formace
bratří Kaczynských se v této oblasti pohybovala v rozmezí 24-27 procent.
Ve čtyřech východopolských vojvodstvích – Podleské, Lublinské, Svatokřížské a
Podkarpatské – naopak zvítězil PiS, avšak s nikoliv tak výraznými rozdíly
(obě strany získaly ve všech případech více než 30 procent hlasů). Až třetí
naopak skončila strana bratří Kaczynských v Lubušském vojvodství na západě
země, kde jí předstihla Kwasniewského levicová aliance.
Platformu, jak se dalo očekávat, volili
zejména mladí lidé a fakt, že se podařilo ve výraznější míře nalákat tuto
skupinu k volebním urnám, zřejmě rozhodl o tak výrazném vítězství dosud
opoziční strany. PiS se na svého soka začal dotahovat až ve věkové skupině nad 40
let. Platforma získala mírně větší podporu mezi ženami než muži.
Výrazné rozdíly byly i výsledky hlasování
podle úrovně vzdělání. Občané se základním vzděláním a vyučení volili převážně Právo
a spravedlnost, středo- a vysokoškoláci preferovali naopak Občanskou platformu (vysokoškoláci
ve výši 55%). Pro vítězství té které strany byla rozhodující hranice 50 000
obyvatel – na venkově a ve městech do 50 000 obyvatel vítězila Kaczynského
formace, ve větších městech naopak PO Donalda Tuska.
Drtivé vítězství Tuska ve Varšavě
Právě lídr vítězné strany drtivě porazil současného premiéra Jaroslawa
Kaczynského v přímém souboji ve Varšavě o více jak dvojnásobek hlasů (47
ku 21). I další velká města patřila konzervativně-liberální Platformě –
zvítězila v Gdaňsku, Katovicích, Krakově i Lodži. Poslední jmenované město
však jako jediné z citovaných prolomilo tradiční uspořádání na prvních
dvou místech a levice zde na druhém místě vystřídala PiS. Překvapení znamenal
výsledek v Krakově, kde kandidát PO Jaroslaw Gowin porazil ministra spravedlnosti
Zbigniewa Ziobra, který zde v posledních volbách získal 120 tisíc hlasů,
poměrem 32:23.
Nyní se spekuluje o tom, kdo Polsko v následujících
letech povede. Jisté je zřejmě, že Právo a spravedlnost vstoupí do opozice, což
při svém povolebním projevu deklaroval i předseda strany a premiér Jaroslaw Kaczynski.
V úvahu tak připadají tři varianty – nejpravděpodobnější je koalice PO a PSL,
kterou také preferuje nejvíce voličů. Druhou nejpravděpodobnější je koalice
vítězné strany a Levicových demokratů Aleksandra Kwasniewského (tu si přeje 12
procent voličů). Z oficiálních výsledků pak může vyplynout ještě třetí
varianta, avšak pouze v případě, že by si Platforma polepšila o pět křesel
oproti předpovědím a mohla by vládu sestavovat sama. Spíše utopické jsou pak
varianty modifikované velké koalice PO a PiS (kterou ostatně Kaczynski již
odmítl) i menšinové vlády PiS s PSL. Polsko tak pravděpodobně čeká stabilní
dvoučlenná vláda, která by měla vydržet celé volební období.