Především je třeba oprostit nadbytečných
konotací termín pornografie, proti němuž často brojí konzervativci. Ač se jedná
o deviantní chování, stále zůstává soukromým jednáním člověka a záleží pouze na
jeho vůli a dalších skutcích, zda jejímu potenciálně zhoubnému vlivu podlehne.
Jinými slovy – zda začne obsah vnímat jako realitu. Bere-li takový snímek jako
zpestření svého sexuálního života, nelze nic namítat. V tomto směru je
neúčinné pornografii zakazovat, jelikož se jedná spíše o nadbytečný zásah do
lidského soukromí než o postrčení ke správnému chování. Jedná se v tomto směru
spíše o skutečnost, zda jedinec bude svojí úchylkou akceptovatelný pro
společnost, či nikoliv. Zákaz v tomto směru nepomůže.
Dětská
pornografie jako veřejná úchylka
V případě dětské pornografie však
film hranice soukromé sféry přesahuje. Pohlédneme-li na věc z čistě právního
hlediska, znamená sledování sexuálního aktu s nezletilým nenahlášení
trestného činu. Patnáctiletá (a perspektivně čtrnáctiletá) hranice pro
samostatné rozhodování o pohlavním životě je stanovena především proto, že od
tohoto věku je jedinec oprávněn činit právoplatná rozhodnutí. Do něj však
nikoliv. Neoznámím-li existenci snímku policii, tedy se proviňuji.
Tím, že film sleduji, akceptuji navíc tuto roli dítěte a je velmi
složité v běžném kontaktu s mladistvým se těchto myšlenek zbavit. Zvlášť,
jedná-li se při sledování pornografického snímku s účastí dítěte o
pravidelnou činnost. Opakováním získám návyk vnímat věc jako standardní a
budu-li se v kontaktu s dětmi chovat jinak, jsem nekonzistentní. Jedním
z důležitých rysů lidské povahy je ale se takového nesouladu vystříhat. Sledování
pornografického snímku s dítětem jej tak potenciálně ohrožuji. Především s ohledem
na pravidelnost sledování podobných filmů je pak vhodnější dotyčného potrestat spíše
než vystavovat (ač třeba potenciálně) děti
riziku jeho útoku.
Žijeme
ve svobodné společnosti a sledování pornografických snímků je zálibou jisté
části populace snad ve všech zemích euroatlantického prostoru. Na druhou stranu
bychom však měli ctít hranice a například se tvrdě zasazovat za potrestání nejen
distribuce, ale i sledování dětské pornografie. Nikoliv s ohledem na
mravní vývoj jedince, ale především se zřetelem na bezpečí dětí.